Posuň dolů pro otevření opony

Operace Anthropoid

Hlavní účastníci

Jozef Gabčík

Slovenský voják

První hlavní atentátník

Jan Kubiš

Český voják

Druhý hlavní atentátník

Josef Valčík

Pomocník při atentátu

Signalizoval příjezd Heydrichova vozu

Matěj Pavlík

Pravoslavný biskup

Poskytl atentátníkům úkryt

Reinhard Heydrich

Cíl atentátu

Zastupující říšský protektor

Karel Čurda

Zrádce atentátníků

Prozradil jejich úkryt

Výcvik a Příprava parašutistů

Parašutisté Jozef Gabčík a Jan Kubiš, kteří byli vybráni k provedení operace Anthropoid, prošli náročným výcvikem ve Velké Británii. Výcvik probíhal pod vedením britské tajné služby SOE (Special Operations Executive) a československé exilové armády.


Příprava zahrnovala fyzickou kondici, střelbu, práci s výbušninami, šifrování, orientaci v terénu, sebeobranu a přežití na okupovaném území. Velký důraz byl kladen na schopnost jednat nenápadně, rychle se rozhodovat a zvládat stresové situace. Důležitou součástí byla i psychologická příprava – museli být připraveni na samostatné působení v nepřátelském prostředí, včetně možnosti prozrazení nebo zajetí.


Součástí výcviku byla i kulturní a jazyková připravenost – ačkoliv Gabčík byl Slovák a Kubiš Čech, museli se umět chovat zcela nenápadně a přirozeně v protektorátním prostředí.


Výcvik trval několik měsíců a probíhal v přísném utajení. Jeho kvalita byla klíčová pro úspěšné provedení celé operace.

Vysazení parašutistů a přípravy na atentát

Jozef Gabčík a Jan Kubiš byli v noci z 28. na 29. prosince 1941 vysazeni u obce Nehvizdy nedaleko Prahy. Po seskoku se museli skrývat a navázat kontakt s domácím odbojem. Následně byli převezeni do Plzně, kde jim členové odboje zajistili falešné doklady a poskytli první úkryt.


Důležitou roli při zajišťování nových identit sehrál sokolský odboj, který parašutistům poskytl nejen falešné údaje a doklady, ale také podporu při přesunech a ukrývání. Později byli Gabčík a Kubiš přesunuti do Prahy, kde pokračovali v přípravách atentátu.


V Praze se zapojili do plánování akce spolu s dalšími odbojáři a parašutisty z jiných výsadků. Klíčovým úkolem bylo sledovat pohyb Reinharda Heydricha, vytipovat vhodné místo k útoku a připravit potřebné vybavení a zbraně.


Jako nejvhodnější místo pro atentát vybrali zatáčku v pražské Libni, kde muselo Heydrichovo auto zpomalit. To poskytovalo jedinou šanci k úspěšnému provedení útoku. Přípravy trvaly několik měsíců a byly velmi náročné – parašutisté se museli neustále skrývat, měnit úkryty a jednat v naprostém utajení.


Přípravy byly náročné a vyžadovaly maximální opatrnost, protože parašutisté museli zůstat neodhaleni a zároveň koordinovat své kroky s domácím odbojem.

Atentát na Heydricha

Dne 27. května 1942 se Jozef Gabčík a Jan Kubiš připravili na provedení atentátu na Reinharda Heydricha, který projížděl svou běžnou trasou do práce v automobilu značky Mercedes.

Když Heydrichovo auto přijíždělo k zatáčce, Gabčík vystoupil z úkrytu a chtěl použít samopal k zastřelení Heydricha. Bohužel mu zbraň selhala. Kubiš proto rychle hodil pod vůz ruční granát, který explodoval těsně u vozu. Výbuch granátu způsobil vážná zranění Heydrichovi i značné poškození jeho auta. Heydrich, který v rozporu s bezpečnostními předpisy nechal zastavit vozidlo, byl zraněn kovovým úlomkem z karoserie.

Heydrich byl rychle převezen do nemocnice, kde se ho lékaři snažili zachránit, ale po několika dnech, 4. června 1942, zemřel na následky svých ran a komplikací.

Útěk parašutistů a jejich pozdější smrt

Po úspěšném atentátu na Reinharda Heydricha se parašutisté Jozef Gabčík a Jan Kubiš stáhli do bezpečí a ukryli se v kryptě chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Praze, kde je doplnili další parašutisté. Tento úkryt však nebyl dlouhodobě bezpečný.


Úkryt byl nakonec prozrazen Karlem Čurdou, který po atentátu začal spolupracovat s gestapem. Dne 16. června 1942 udal gestapu své spolupracovníky a místa, kde působili, což vedlo k rychlému zásahu nacistických bezpečnostních složek.


Německé jednotky obklíčily 18. června 1942 kolem čtvrté hodiny ranní areál kolem kostela. Boj začal průnikem gestapa do kostela, následoval tvrdý odpor parašutistů, kteří se stáhli do krypty. Celý konflikt trval přibližně sedm hodin.


Parašutisté, obklíčeni, zraněni a vyčerpáni, nakonec zemřeli vlastní rukou nebo na následky vážných zranění.

Výsledek operace a její dopady na Německo

Atentát na Reinharda Heydricha, vykonaný v květnu 1942, znamenal významný zásah do nacistického režimu. Heydrich patřil mezi nejmocnější muže Třetí říše a jeho smrt byla pro nacistické vedení těžkou ranou.

Odezva Německa byla krutá – následovaly masové popravy, vypálení Lidic a Ležáků a rozsáhlé represe. Tyto události měly za cíl zastrašit obyvatelstvo, ale naopak podnítily další odpor.

Heydrich byl považován za efektivního organizátora, který měl schopnost držet pod kontrolou odboj i běžné obyvatelstvo. Po jeho smrti trvalo nějakou dobu, než se německá správa opět stabilizovala, což vytvořilo prostor pro další aktivity domácího i zahraničního odboje.

Mezinárodně měl atentát silný ohlas. Posílil postavení československé vlády a vedl k odvolání Mnichovské dohody Velkou Británií a Francií. Československý odboj tak získal větší podporu a důvěryhodnost u Spojenců.